1.července 1994 zahájilo provoz samostatné Městské divadlo Mladá Boleslav. Ředitelem se stal Mgr. František Skřípek a uměleckým šéfem Josef Kettner, byl vytvořen nový stálý profesionální herecký soubor, který do dnešního dne prošel mnoha proměnami. Představení se konají jak na Velké tak na Malé scéně, která je určena pro komornější typy inscenací .
I nyní vystupují se souborem MDMB jako hosté herecké veličiny jako např. Ladislav Frej, Petr Pelzer či Květa Fialová, v minulosti Radovan Lukavský, Libuše Havelková, Radoslav Brzobohatý, Jana Štěpánková, Martin Štěpánek, Simona Stašová, Veronika Žilková, Oldřich Vízner, Carmen Mayerová, Dana Syslová, Jiří Štěpnička, Miroslav Horníček (který zde i režíroval), Lubomír Lipský, Michal Pavlata, Bořivoj Navrátil, Milena Steinmasslová. Pracují a pracovali zde renomovaní divadelní režiséři, mj. Ladislav Vymětal, Ivo Krobot, Jaromír Pleskot, Jaroslav Dudek, Jiří Krejčík, Miloš Horanský, František Miška, Pavel Háša, Jan Novák či Jakub Korčák.
Divadlu se za krátkou dobu existence podařilo vychovat řadu talentovaných mladých herců, kteří svůj talent nyní rozvíjejí na pražských scénách : Andrea Elsnerová a Miroslav Šimůnek (Divadlo na Vinohradech), Kateřina Lojdová (Divadlo ABC), Ondřej Sokol a Dana Černá (Činoherní klub), Karel Vlček (Divadlo pod Palmovkou), Radek Valenta (Divadlo na Prádle), Sabina Remundová. Hostují zde profesionální soubory z Prahy, Liberce, Kladna, Pardubic, Mostu, a tak má boleslavský divák možnost porovnat úroveň různých současných hereckých souborů a vytvořit si tak celkem dobrý přehled o současném divadelním dění.
Divadlo má téměř 98%-ní návštěvnost. Má 23 abonentních skupin s 5 300 abonenty, z toho jsou 4 skupiny pro dětské diváky a jejich rodiče a 6 skupin pro mládež. Za divadelní sezónu se na prknech Městského divadla odehraje cca 339 představení, z toho 126 vlastních a 113 cizích. Tato představení shlédne ročně kolem 82 000 diváků. Vedle představení na vlastní scéně odehraje soubor MDMB ještě dalších 55 představení na zájezdech po České republice.
» sbalit text
Počátky divadelní činnosti v Ml. Boleslavi spadají do období 40. let 19. století. Tehdy zde existovaly ochotnické soubory jak české, tak německé. Čeští ochotníci se představili veřejnosti poprvé 8. dubna 1843 a sehráli v sále hostince U zlatého věnce frašku V. K. Klicpery Žižkův meč. V této době kromě místních ochotníků bavili mladoboleslavské občany také zájezdy kočovných společností, které vystupovaly především v sálech zdejších hostinců.
Dalším důležitým datem v historii zdejšího divadla je rok 1868, kdy boleslavští ochotníci pojmenovali svůj spolek po významném českém herci, spisovateli a režisérovi Josefu Jiřím Kolárovi. Od roku 1868, kdy byla otevřena budova nové radnice, se divadlo hrálo v jejím velkém sále, který ale divadelnímu provozu zpočátku nevyhovoval. Po provedených stavebních úpravách podpořených vedením města získali ochotníci důstojný prostor k provádění divadelních produkcí.
Díky činnosti spolku Kolár, který pořádal svá divadelní představení s velkým ohlasem, se začalo v Mladé Boleslavi uvažovat o postavení reprezentativní divadelní budovy. Po mnoha dlouhých jednáních zadala radnice a jí vytvořená divadelní komise projekt divadla jedné z nejlepších firem na světě, zkušené vídeňské firmě Fellner a Helmer. Ta je autorem především interiéru divadla, který je postaven v neobarokním stylu. Autory exteriéru budovy, který je secesní, jsou pak architekti Jan Kříženecký a Emil Králík. Divadlo bylo vyzdobeno keramickými maskami znázorňujícími jednotlivé druhy dramatického umění, věnci, festony z barevné keramiky, sochou bohyně divadla Thalie s heslem „Umění - síla života". Vnější část průčelí doplňují dva znaky - český dvojocasý lev a jednoocasý lev mladoboleslavský. Identitu stavby stvrzují i dva monogramy MB v průčelí budovy a další po stranách. Letopočet dokončení stavbu, provedený římskými číslicemi, nalezneme v horní části bočních stran stavby. Nejcennější ve výzdobě se stala sousoší sochaře Jana Štursy a opona pražského malíře Theodora Hilšera. Opona oslavuje dramatické, pěvecké a hudební umění Mladoboleslavska. Dramatické umění zobrazují ženské a 1 mužská postava, motivy mladoboleslavské zastupuje zřícenina hradu Michalovice a znak královského města Mladé Boleslavi.
Divadelní budova byla slavnostně otevřena 21. 11. 1909 dopolední akademií, kde účinkoval pěvecký sbor Boleslav a filharmonické sdružení, večer pak patřil klasické hře Aloise Jiráska Lucerna v provedení spolku Kolár.
Od roku 1909 do roku 1945 se zde vystřídaly mnohé herecké společnosti v čele se zmíněným Kolárem a později i Novým divadlem. Působení ochotnických spolků se prolínalo se zájezdy profesionálních divadel (např. Burdova činohra, Východočeská společnost, Olomoucká opera či Kladenské divadlo). Jako hosté zde s boleslavskými ochotníky vystupovali takoví divadelní velikáni jako Leopolda Dostalová, Jarmila Krombauerová, Růžena Nasková, Antonie Nedošínská, Josef Šmaha, Eduard Vojan, Eduard Kohout, Václav Vydra, ale také zde předvedli své umění operní pěvkyně Ema Destinová, klavírista Rudolf Firkušný či houslista Jan Kubelík.
V roce 1945 zahájil v divadle své působení první profesionální soubor a divadlo se stalo Městským oblastním. Na zdejších prknech, která znamenají svět, začínala celá řada umělců, kteří se později proslavili na pražských profesionálních scénách, ve filmu či televizi - Martin Růžek, Marie Motlová, Luděk Munzar, Jiří Hálek, Raoul Schránil, Jana Synková, Bronislav Poloczek, jako hosté zde vystupovali Vlasta Burian, Karel Höger, Vlastimil Bedrna, Jiří Císler.
V sezóně 1966 - 1967 bylo rozhodnuto o spojení dvou krajských divadel -mladoboleslavského a kladenského - v divadlo s názvem Jaroslava Průchy, které trvalo až do opětovného rozdělení v roce 1994. V té době zde byli v angažmá kromě jiných i Jaroslava Obermaierová, Míla Myslíková, Petr Oliva, Vlastimil Bedrna, Jiří Císler, Marek Eben, Miroslav Táborský, Otakar Brousek ml., Dana Batulková, Veronika Jeníková, Jiří Ptáčník, Václav Vydra ml., Karel Zajíc, Michaela Dolinová a další. Jako hosté zde vystupovali Jan Tříska, Jiří Vala, Květa Fialová. Kromě zdejšího profesionálního souboru zde vystupovala i celá řada profesionálních souborů jak z Prahy, tak i z ostatních českých měst.
V letech 1977 - 1985 proběhla generální oprava budovy divadla, jejíž stav byl značně neuspokojivý. Kromě zásadní opravy budovy a výměny veškerého zařízení bylo rozhodnuto také o doplnění stávajícího vybavení jeviště a zejména osvětlovacího parku na úroveň odpovídající dobovým požadavkům a rovněž o změně půdorysu jednotlivých prostor pro lepší zabezpečení potřeb diváků i personálu. Divadlo bylo celkově zrekonstruováno do současné podoby - v hledišti je 364 míst k sezení, z toho 208 v přízemí, 128 na balkóně a 28 v lóžích.
» sbalit text
