Vernisáž výstavy Mariany Alasseur, mladé, na české výtvarné scéně etablované umělkyně, se uskuteční v pátek 3. 5. 2013 v 18 hodin v Městské obrazárně. Úvodní slovo pronese Richard Drury, anglický teoretik a znalec českého i světového umění, který od roku 1992 žije a pracuje v Praze. Mariana Alasseur představí svoji starší tvorbu, ale také díla vytvořená přímo pro výstavu v Litomyšli, ve své práci se neomezuje pouze na malířská a kresebná díla, ale vytváří také objekty, které rozmístí do bezprostřední blízkosti litomyšlského zámku. Inspiraci hledá Mariana Alasseur v přírodě, v české krajině, ale obrací se také k tvorbě Josefa Váchala, především k intenzivní a čisté barevnosti Váchalových děl. Vernisáž Mariany Alasseur otevře výstavní sezónu Městské obrazárny, která se nachází ve druhém patře litomyšlského zámku, zájemci mohou výstavu navštívit do 26. 5. 2013, denně mimo pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. —  Více

Od nepaměti cestu lidstva doprovází symboly, znaky a jejich soustavy umožňující formulování, záznam a přenos zpráv, jindy - ve zvláštních souvislostech -se setkáváme i se specifickými znalostmi sloužícími ke zprostředkování, prezentaci a výkladu znamení: jevových momentů vzbuzujících vzpomínky na mnohdy až archaické děje, události inicializující naše myšlení a dávající popud k rozhodování a konání. —  Více

19. dubna 2013 proběhne v pop-up klubu Blink Excelent v 130 let staré industriální hale v Holešovické tžnici zahajovací večírek českého kola celosvětové ilustrátorské soutěže SECRET WALLS. Proti sobě se postaví dvě trojice - Dzivé ze Slovenska a Synové Boží z České republiky. —  Více

Letos už po čtyřiadvacáté zasedla porota nejprestižnější české výtvarné ceny a vyhlásila jména finalistů, kteří budou až do podzimu, kdy padne jméno letošního laureáta, pod drobnohledem odborné i laické veřejnosti. Organizátoři cenu letos vyhlásili netradičně už na konci uplynulého roku, důvodem je rozšíření aktivit Společnosti Jindřicha Chalupeckého. Ta chce cenu a finalisty zviditelňovat v průběhu celého roku, který je ve znamení mnoha změn jako je například návrat ceny do prostoru Veletržního paláce, sídla Sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Letošní ročník Ceny Jindřicha Chalupeckého hlásí také nejvyšší účast za svou historii a to celkem 79 přihlášených umělců. —  Více

První rozsáhlá retrospektiva sochaře Radka Kratiny v Domě U Kamenného zvonu představuje autora originálních variabilů. Kratinova tvorba je založená na principech geometrie. Reflektuje neokonstruktivistické tendence, které se spolu s prvními projevy geometrické abstrakce a konkretismu prosazovaly v českém umění začátkem šedesátých let, a vytváří k nim osobitou verzi. —  Více

To, co pro řadu architektů v 70. a 80. letech znamenala liberecká Školka SIAL, zosobňoval pro mladé tvůrce počínaje 90. lety minulého století Jan Bočan a jeho ateliér na Fakultě architektury ČVUT. Vznikaly zde výjimečné návrhy i realizace, mladí projektanti získávali nejen jasný rukopis, ale bylo jim vštěpováno i teoretické uvažování o architektuře a kolektivní způsob práce. Nikoliv náhodou Bočanovi posluchači pravidelně vítězili ve všech důležitých studentských soutěžích. A po absolutoriu patřili rychle k vyhledávaným a úspěšným tvůrcům, kteří se však s hrdostí hlásili ke svému učiteli a průvodci vzrušujícím, ale i zrádným světem architektury - Janu Bočanovi. —  Více

První ucelenější pohled na tvorbu českého fotografa architektury žijícího v Norsku Jiřího Havrana nabízí od 26. října do 9. prosince výstavní prostory Galerie Jaroslava Fragnera v Praze. Přehlídka s názvem from architecture představuje devětapadesátiletého rodáka z Teplic, jenž emigroval v roce 1974 do norského Osla, aby se později vypracoval na jednoho z předních evropských fotografů architektury. Expozice představí snímky zachycující československé a norské stavby ve stylu brutalismu z 60. a 70. let. Doplňují je další dva fotografické cykly z pozdějšího období, které zobrazují kontrast mezi architekturou a krajinou, což je ostatně rovněž obecný brutalistický leitmotiv. —  Více

Mladá autorka Šárka Nahodilová, studentka 2. ročníku ateliéru malby ostravské Fakulty umění se představuje v Galerii Cella tvorbou vycházející z modernistických tradic. Především z výtvarného umění, které využívá objektivní jazyk geometrie. V českém okruhu by ji mohli být blízcí autoři vycházející z konceptu Nové citlivosti, ze současných např. Prostorová práce opavského Tomáše Skalíka. —  Více

Festival Fotograf, který už stačil vstoupit do veřejného prostoru hlavního města, pokračuje až do konce října. Letošní ročník s podtitulem Mimo formát nadále nabízí řadu výstav, instalací a akcí, ovlivňujících život Prahy. Další říjnové dny kromě vizuálního umění v podání domácích i zahraničních autorů přinesou také přednášky či veřejné diskuze. Jsou koncipovány tak, aby přilákaly kunsthistoriky, praktikující fotografy, ale rovněž širší veřejnost se zájmem o médium fotografie, jeho historii a umělecký kontext. —  Více

V rámci všední reality se setkáváme s danostmi okolního prostoru, které na nás působí skrze své fyzikální vlastnosti, na jejichž základě jsou definovatelné a tvoří prostor samotný. Je to prostorovost díky níž můžeme hovořit o perspektivě, skladbě a rozlišnosti konkretních tvarů jenž definují věci kolem nás. —  Více

Jedním z hlavních výstavních projektů tohoto roku ve Veletržním paláci bude dosud největší retrospektivní přehlídka výtvarného díla malíře Theodora Pištěka. Vedle obrazů a kreseb budou vystaveny i čtyři velké prostorové instalace, vytvořené přímo pro prostory Veletržního paláce. —  Více

Jiří Kovanda (1953), jeden z nejznámějších českých konceptuálních umělců, představuje v zářijové výstavě v Galerii 1. patro téměř šedesá, většinou doposud nepublikovaných kreseb, koláží a tisků, které vznikaly od roku 1973 do současnosti. Na výstavě také můžete vidět vedle umělcových samostatných prací jeho přípravné skici k obrazům a instalacím. —  Více

Nikdy v dějinách výtvarného uměni se umělci veřejně nepřihlásili ke svému znevýhodnění - dyslexii a nikdy nebylo toto znevýhodnění prezentováno umělecky. Na výstavě se představí osobnosti české výtvarné scény s mezinárodními oceněními a působící i v zahraničí. Patří mezi ty, kteří se s poruchami učení vyrovnali a NESTYDÍ SE ZA NĚ!!! Zařazují se tak po bok velikánů, u nichž byla dyslexie známá. Slavní dyslektikové byli například Leonardo da Vinci, Auguste Rodin, Thomas Edison anebo Albert Einstein. —  Více

Jedním z hlavních výstavních projektů tohoto roku ve Veletržním paláci bude dosud největší retrospektivní přehlídka výtvarného díla malíře Theodora Pištěka. Vedle obrazů a kreseb budou vystaveny i čtyři velké prostorové instalace, vytvořené přímo pro prostory Veletržního paláce. —  Více

Uměleckou performance 231 teček představí autorské duo letošních finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého Jiří Franta a David Böhm v úterý 24. července od 19 hodin na prostranství před vchodem do Veletržního paláce v Praze. Zahájí tím doprovodný program nejprestižnější tuzemské výtvarné ceny s názvem 5 finalistů, 5 měsíců, 5 míst. Prezentace této umělecké dvojice, která se dostala do finále Ceny Jindřicha Chalupeckého již potřetí, bude rozdělena do dvou částí. Obě vycházejí z velkého tématu obou umělců, jímž je hledání hranic kresby. Doprovodný program ceny se letos odehraje ve čtyřech českých městech a dokonce i v Bratislavě, a to vždy v blízkosti speciálního architektonického modulu, který pro Cenu Jindřicha Chalupeckého navrhl architekt Jakub Kopec. —  Více

Dnes již víme, že neexistuje žádná budoucnost, jen kolidující /a někdy překvapivé/verze minulosti a současnosti. A to platí i pro umělce samotné. Když PhilipTopolovac přijel minulé jaro na tříměsíční rezidenci v MeetFactory, jedním z jehohlavních cílů byla moderní a brutalistní architektura města, příbuzná jehodomovskému Berlínu či chorvatským pozůstatkům Titovy utopie. —  Více

V těchto dnech je ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí v Praze v Grafickém kabinetu k vidění asi čtyřicet grafických listů toskánského grafika Stefano della Bella (1610-1664). Rodilý Florenťan Stefano della Bella byl sice vyučeným zlatníkem, ale velmi rychle se proslavil jako rytec a grafik. V Itálii jeho slávu založil lept Vstup polského velvyslance do Říma, monumentální zobrazení slavnostní kavalkády z roku 1633. Dvě části této rozsáhlé kompozice tvoří součást výstavy. Roku 1639 se Stefano della Bella usadil v Paříži. Rychle dosáhl takové proslulosti, že jej kardinál Richelieu roku 1641 poslal do Arrasu, aby pořídil plán a především zobrazil slavné vítězství francouzských královských vojsk, která v srpnu předchozího roku po dvouměsíčním obléhání Arras dobyla. Proslulý Plán obležení Arrasu tvoří jednu z dominant grafického kabinetu ve Schwarzenberském paláci. Z pařížského období života Stefana della Bella pochází také známá série vyobrazení jezdců v leptech kruhového formátu (tzv. tondech), z níž část je rovněž vystavena. Byly to pravděpodobně protiitalské nálady ve Francii v době frondy, povstání proti vládě kardinála Mazarina, které v roce 1650 přiměly Stefana della Bella k návratu do Florencie. Komorní expozici uzavírají grafické listy s motivem Smrti, jimiž ve své době Stefano della Bella rovněž proslul, a některé lepty z cyklu pohledů na Pratolino. Prostřednictvím rytin a leptů Stefana della Bella může návštěvník výstavy až do 13. srpna 2012 nakrátko nahlédnout do jednoho z nejbouřlivějších období evropských dějin očima svědka tehdejších dramatických událostí. —  Více

Na Karlově náměstí v Praze vyrostou v květnu letošního roku obří kulisy koncentračního tábora jako výstavní objekt připomínající 70 let od atentátu na říšského protektora Heydricha. Výstavu pořádá POST BELLUM, nezisková organizace, která jedenáct let zaznamenává vzpomínky pamětníků, a která vybudovala obdivuhodnou sbírku čítající skoro dva tisíce mnohahodinových záznamů, tisíce fotografií a vzpomínkových textů uložených na www.pametnaroda.cz. —  Více

Jan Merta slaví šedesátiny. Výstavu U sousedek /Pod lípou/ lze chápat jako pandán k oficiálnější autorově výstavě „Mým Pražanm k šedesátinám“, která právě probíhá ve Špálově galerii /do 29.dubna/. Zatímco ve Špálovce se Merta obrací ke svým Pražanům, v Galerii Laboratorio má méně abstraktní publikum. Posun od Pražanů k sousedům naznačuje komornější rozměr vystavených prací i méně formální prostředí. —  Více

Na Karlově náměstí v Praze vyrostou v květnu letošního roku obří kulisy koncentračního tábora jako výstavní objekt připomínající 70 let od atentátu na říšského protektora Heydricha. Výstavu pořádá POST BELLUM, nezisková organizace, která jedenáct let zaznamenává vzpomínky pamětníků, a která vybudovala obdivuhodnou sbírku čítající skoro dva tisíce mnohahodinových záznamů, tisíce fotografií a vzpomínkových textů uložených na www.pametnaroda.cz. —  Více

V galerii Spirála na Dělnické ulici 18 v Havířově představí své grafické práce Pavel Hlavatý. Umělce snad ani není nutné Havířovanům představovat. Hlavatý je nejen mezinárodně úspěšný grafik a malíř, ale i velký propagátor českého umění ve světě. O jeho nadstandardní umělecké kvalitě svědčí více než čtyřicítka mezinárodních cen a uznání. —  Více

'Red', nejčerstvější dílo kanadského umělce původem z Velké Británie, Davida Spriggse, je dosud poslední instalací, kterou výtvarník vzdává hold barvě. Ve své práci testuje Spriggs jednotlivé symboly a vnímání samostatných barev, stejně tak jejich sociální, politické a historické konotace, které se v nich zároveň potkávají. Monochromní provedení se stalo hlavním motivem umělcovy praxe. —  Více

Název výstavy „A pak že ryby lítaj v mracích" se týká uměleckého úsilí čtyř studentů ateliéru pražské AVU Malba III Michaela Rittsteina - Jakuba Gajdošíka, Jana Haranta, Barbory Myslikovjanové a Michaela Noska. Ti se ve své tvorbě musí potýkat se spoustou nástrah a často by se mohlo zdát, že cíle, které si vytyčili, jsou nedosažitelné. Mohlo by se zdát, že se snaží nechat ryby vzlétnout. Spousta lidí pak vyřkne větu ne nepodobnou té, která pojmenovává výstavu. Vystavujícím se ale daří překonat zdánlivě nepřekonatelné překážky a opravdu nechat cokoliv obrazně řečeno vzlétnout. Ostatně podle slov Jana Haranta by místo ryb mohlo být klidně i slovo „lidé". —  Více

V Praze včera proběhl program s názvem LUCERNA PROTI RASISMU. Jeho součástí byla evropská premiéra filmu „Poslední let Petra Ginze", Koncert proti rasismu s The Tap Tap a zahájení výstavy proti rasismu. Výstava je přístupná zdarma a bude v pasáži Lucerna k vidění až do 30. dubna. —  Více

Jarní výstava v litomyšlské galerii Miroslava Kubíka představí dvojici umělců, kteří jsou spjati s nástupem postmoderny v Čechách v 80. letech minulého století. Jiří David a Stanislav Diviš dnes patří k nejrenomovanějším domácím vizuálním tvůrcům, jsou iniciátory a spoluzakladateli legendární skupiny Tvrdohlaví, oba mají za sebou úspěšná pedagogická působení. Výstava nazvaná latinským výrazem ....probatum est (což v překladu znamená ...je vyzkoušeno, dokázáno) přinese díla obou umělců z různých časových period v rozmezí od 80. let až do současnosti. Výběrová instalace obrazů, kreseb a objektů reaguje na specifický prostor galerie, zajímavá bude i vzájemná interakce díla obou umělců. Expozice rovněž svým způsobem prozkoumá, do jaké míry jsou oba umělci pokračovateli české poválečné výtvarné tradice, kodifikované slavnou generací 60. let, a do jaké míry ji překračují. Každopádně čeká Litomyšl a její návštěvníky vzrušující postmoderní jaro, které zaujme všechny uměnímilovné generace. —  Více

S trochou nadsázky by se dalo říci, že práci původem portugalského, ale významem světového architekta Eduardo Souta de Moury v České republice proslavili televizní fotbaloví komentátoři. V roce 2004, kdy se hrálo fotbalové EURO v Portugalsku, patřil de Mourou navržený svatostánek kopané v městečku Braga k velebenějším programovým bodům šampionátu než lecjaký hráč milionové hodnoty. Není to zdaleka jediný kontakt tohoto tvůrce s fotbalem: v souvislosti s jeho loňskou dekorací nejprestižnější architektonickou cenou Pritzker Prize byla zmíněna i de Mourova čerstvá realizace vilového komplexu oslňujícího bílou barvou, již si po něm neobjednal nikdo menší než hvězda portugalského národního týmu a opora slovutného Realu Madrid Cristiano Ronaldo. —  Více

Česká výtvarná kultura první poloviny 60. let dvacátého století v tvorbě několika jednotlivců zaznamenala nástup geometrického umění, příklon ke v té době ve světě probíhajícímu proudu konstruktivních tendencí, vzájemně se prolínajících vidů geometricky koncipovaného malířství i sochařství. Tyto směry navazovaly na dílo pionýrů geometrické abstrakce druhého desetiletí: ruský konstruktivismus, holandský neoplasticismus i německý Bauhaus, byly pojímány jako alternativa subjektivních směrů tlumočících vnitřní existencionální pocity, jako reakce proti dobovému tašismu a informelu. Matematické a geometrické postupy v tvorbě tehdy tak zvané „druhé přírody" měly opětovně nastolit obrat zájmu k podstatě vnějšího světa a vesmíru, k jejich řádu časoprostorových vztahů a sil, ve výtvarném vyjádření potažmo skladebných relací základních tvarů a barev. V generačním okruhu umělců vyjadřujících se těmito geometrickými, čistě výtvarnými prostředky, se jako solitér objevil i Zdeněk Prokop, malíř, který však nevyšel z formálních postulátů konstruktivismu, variačních a permutačních postupů, ale jehož tvorba se odvinula ze studia písma, odtud ze zaujetí pevnými obrysy a tvary s hladkými plochami, a jenž ke geometrickému výrazu dospěl traktováním dílčích ploch obrazových scén. Specifičnost jeho díla, obrazů a výpovědí klenoucích se takto nad citem a raciem, je proto výrazným a neodmyslitelným pólem naší výtvarné kultury, její přítomnosti; o tom svědčí i probíhající umělcova výstava: výběr akvarelů a obrazů z posledních let v Galerii Dion. —  Více

Obrazy Evy Sakumy odrážejí realitu, již současně jako by zahalovaly do tajemna neskutečna. Ačkoli jejich náměty nám mohou být kulturně a společensky vzdálené, jsou nám přesto niterně blízké, rozechvívají v nás důvěrně známé pocity souznění i pomíjivosti. —  Více

Některá se rozvíjejí a modernizují, jiná skomírají. Některá nabízejí nezaměnitelnou a hodnotnou architekturu, jiná dobový průměr. Spojuje je však vynikající umístění, na které závisel rozvoj a urbanistické řešení celých městských čtvrtí. Nádraží a železnice... Zatímco v západní Evropě vidíme bezpočet konverzí železničních objektů, jež vyhovují současným nárokům návštěvníků či zákazníků, v České republice jsou tyto objekty, často celé rozsáhlé areály, vnímané v mnoha případech jako přítěž. Minimálně ve vztahu k jejich historické funkci a architektuře. —  Více

V prostorách foyer Kulturního centra Vltavská se bude konat od 5. do 30. března kolektivní výstava obrazů od umělců z Latinské Ameriky. Výstavu zahájí v pondělí 5. března v 17:30 veřejnosti přístupná vernisáž, které se osobně zúčastní čtyři z vystavujících zahraničních umělců. —  Více

V nejvyšší budově v České republice, kterou je City Tower v Praze na Pankráci představuje ve výšce více jak 100 metrů nad zemí své obrazy výtvarník Andy Reiben. K výstavě v oblacích nad Prahou přizval ještě další umělce z portfolia Buyfeel. —  Více

Lluís Lleó pochází z rodiny malířů; jeho pradědeček, Joan, byl dekorativním malířem, který maloval stropy barcelonských domů, jeho dědeček, Lluís, byl akvarelistou, který navrhoval plakáty a reklamy včetně pár propagandistických plakátů pro republikánskou stranu občanské války. Jeho otec, Joan Lleó, stále maluje a jeho práce leží mezi abstrakcí a figurativním umění. —  Více

Hned dva výstavní projekty, které připravila Galerie Jaroslava Fragnera, je možné do konce února, respektive začátku března, navštívit v Praze. V Galerii Národní technické knihovny je to druhé pokračování úspěšného projektu GREEN ARCHITECTURE II. Přímo v Galerii Jaroslava Fragnera se pak zájemci mohou díky výstavě BLOCK CITY seznámit s trendy a vizemi koncepcí rozvoje a výstavby nových městských čtvrtí. —  Více

Výstava Hidden Publics zkoumá dva různé momenty vnímání veřejného prostoru a jeho základních struktur, které tvoří městskou „krajinu", ačkoliv jako takové nemusejí být nutně viditelné. Vystavující umělci zpochybňují tyto struktury, podle nichž je veřejné pevně stanoveno, a naznačují jiné politické a společenské modely založené na estetických předpokladech jako svévolných momentech. Jak mohou viditelné aspekty města a prostoru, jenž je obklopuje, ukazovat ke skrytému v pozadí? Jak se mohou různé společenské, politické nebo turisticky zaměřené úmysly projevovat na povrchu tradičně konzervativní městské „krajiny", která však přitom vytváří identitu? —  Více

Ve zprávách, které podávali návštěvníci Holandska v 17. století, se opakovaně dočítáme o mimořádném množství obrazů, zdobících stěny příbytků tamních obyvatel bez ohledu na jejich společenské postavení. Podle moderních odhadů vytvořilo v této malé zemi 650 až 700 malířů každoročně asi sedmdesát tisíc obrazů. Malby nevznikaly pouze na zakázku, ale běžně se s nimi obchodovalo na volném trhu. Obchodní strategie ve spojení se vzájemnou konkurencí mezi malíři i prodejci vedla k tomu, že obrazy sloužily například jako ceny ve veřejných loteriích a hazardních hrách a běžně se prodávaly na výročních trzích i při venkovských posvíceních. Na každého Holanďana připadaly v 17. století v průměru dva až tři obrazy. —  Více